Začněme tedy Ministerstvem financí. Korespondence mezi mnou a paní Zuzanou Chocholovou z oddělení komunikace MF byla dne 27. listopadu z její strany velmi vstřícná a nešlo zdaleka pouze o odkaz na web ekozakazka.mfcr.cz. Podotýkám, že jsem se ptal na téma megazakázky na likvidace ekologických zátěží, která se spalovnou souvisí – viz text Se spalovnou na cestě.
Nedalo mi spát, že MF sice připraví pro vládu takové podklady, aby mohla rozhodnout o výhodnosti finančně nejnižší nabídky v tendru, ale v současné době nechce detaily těchto podkladů zveřejňovat (http://www.rozhlas.cz/zpravy/kauzy/_zprava/641275). Zeptal jsem se paní Chocholové, zda MF bude mít nebo již má k dispozici odborný audit všech ekologických zátěží, které do megazakázky spadají a to hlavně ve věci reálných nákladů. Odpověď:
„Podklady, na jejichž základě si bude vláda moci posoudit výhodnost cenových nabídek, bude MF zpracovávat až po předložení cenových nabídek, a to z jednoduchého důvodu – aby se žádným způsobem nemohly dostat k uchazečům a neovlivnily tak jejich nabídky.“
Moje reakce bylo tato:
„Důvod je jednoduchý, ale nelogický (logický by byl při výběru nejvyšší nabídky, ale zde nejde o prodej). Protože zakázka bude hrazena z veřejných prostředků, MF by mělo tuto částku uvést (nutné náklady plus přiměřený zisk), aby se jí účastníci tendru co nejvíce přiblížili, případně v zájmu získání zakázky dali cenu i nižší. Takto může nastat i případ, že nejnižší nabídka bude např. 60 miliard Kč, poté audit MF vyčíslí hodnotu tendru na 50 miliard a vláda, bude-li solidní, tendr zruší a vše se časově zbytečně prodlouží. Nemluvě o tom, že se účastníci tendru tajně dohodnou o výši nabídek, vláda přijme nejnižší (stále však nadhodnocenou) a firmy se o rozdíl (netroufám si použít slovo zisk, tento pojem bych urazil) podělí a tak jako tak budou na dílčích zakázkách subdodavatelsky participovat. Nemám o „mazanosti“ i těch největších korporací iluze a jistě je nemá ani MF.“
Odpověď Zuzany Chocholové:
„Kdybychom odhad zveřejnili, ztratili by uchazeči motivaci nabídnout méně, než bude činit tento odhad. V případě, že my to vyčíslíme na 60 mld., a některý z uchazečů si spočítá, že je schopen to udělat za 50 mld., tak bychom mu zbytečně vzali motivaci nabídnout méně, když bude předem vědět, že stát se „spokojí“ s 60 mld. Takhle neví přesně, na čem je, a musí si na základě všech podkladů skutečně spočítat, za kolik nejméně je schopen zakázku splnit a snažit se také nabídnout co nejméně.
To, že se účastníci domluví a podají jak píšete „stále nadhodnocenou“nabídku, to by byl spíš argument pro případ, kdyby zadavatel MUSEL jednu z nabídek přijmout. Zde vláda přijmout NEMUSÍ ŽÁDNOU! Pokud by se tedy „domluvili“, nabídli „stále nadhodnocenou“ cenu, vláda nabídku neschválí a „mazaní“ účastníci nevydělají ani korunu.
Uchazeči jsou nyní v soutěži čtyři. Není vyloučeno, že další dva ÚOHS také nakonec vrátí – uchazeči tedy mají silný tlak a motivaci, aby takto velkou zakázku získali pro sebe. (Vítěz bude ten, kdo bude určovat podmínky pro své subdodavatele.) Pokud vláda tendr zruší, nebude to žádná tragédie – od počátku je soutěž konstruována tak, že vláda má konečné slovo a bude na jejím rozhodnutí, zda smlouvu uzavře, anebo také ne. Pokud se rozhodne neuzavřít, bude to legitimní rozhodnutí – bude na jejím posouzení, zda se vyplatí spíš přijmout danou nabídku anebo by tím proces, jak píšete, nadměrně „časově zbytečně prodloužila“.“
V dotazu jsem zmínil i fakt, že Ministerstvo životního prostředí již dříve reálnou výši zakázky údajně vyhodnotilo asi na 40 miliard korun. Zuzana Chocholová odpověděla takto:
„MŽP o výši škod sice hovoří v médiích, ale nám nikdy nepředložilo žádnou seriózní analýzu, z níž by tato výše škod vyplývala. (Předpokládáme navíc, že MŽP nepočítalo s položkami, které bude muset uchazeč zahrnout do svých kalkulací – tj. inflace a cena peněz – nutností pro vítěze zřejmě bude úvěrové financování).“
Úvěrové financování mě vyvedlo z míry, proto jsem se zeptal:
„Úvěrové financování? Úvěr si předpokládám bere odběratel, nikoliv dodavatel a plátcem přece bude stát? Nebo věc vidím naivně?“
Odpověď:
„Ano, stát bude vítězi platit, ale z motivačních důvodů až poté, co bude na dané lokalitě sanace ukončena – což bude trvat několik let, a do té doby si vítěz musí náklady financovat sám – zde předpokládáme úvěrové financování.“
Druhou otázkou byl termín ukončení likvidací ekologických škod, kterým má být rok 2015. Ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová v pořadu Českého rozhlasu http://zpravy.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/640879) uvádí, že neví, kde se vzal termín 2015 k ukončení likvidací zátěží v této celkové zakázce. V odpovědi Zuzany Chocholové na dotaz Martiny Čermákové (The Prague Post) ze dne 22. 5. 2009 (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ekozakazka_48950.html) vyplývá, že Česká inspekce životního prostředí u 95 % rozhodnutí, u nichž stanovila termín, požaduje odstranění škod před rokem 2015.
Zeptal jsem se tedy, zda je možné tento rozpor vysvětlit nebo upřesnit, proč právě rok 2015 a jaké závazky vůči komu tímto datem ČR musí plnit.
Odpověď:
„To, co jsme uvedli, je fakt. U každé jednotlivé lokality ČIŽP určuje svým rozhodnutím, jaký je cílový stav a případně, kdy ho má být dosaženo (termín). ČIŽP vydala celkem 345 rozhodnutí, která nejsou dosud splněna. Z těchto má 187 rozhodnutí stanoven termín, do kdy je nutno ekologickou zátěž odstranit, přičemž u 178 rozhodnutí (95 % z termínovaných), je nutno odstranit ekologickou zátěž do konce roku 2015 (nikoli přesně, ale třeba i dříve). Rok 2015 jsme proto na počátku vzali jako řekněme cílový rok, do kdy bychom chtěli mít většinu škod odstraněnu a takto jsme o něm vždy hovořili. (Jak se můžete dočíst na zmíněném webu – ekozakazka.mfcr.cz), v zakázce jsou rozčleněny lokality podle časové náročnosti do tří kategorií, u té nejdelší z nich má odstranění škod trvat max. 7,5 roku.)
Při neplnění termínů ČIŽP hrozí to, že ČIŽP začne sankcionovat majitele lokalit a ti to posléze na nás budou vymáhat. Plus hrozí, že majitelé, kteří s odstraněním škod počítali, na nás budou vymáhat náhradu škod, protože nemohou řádně využívat svůj vlastní majetek, nemohou uskutečňovat projekty, na které by např. mohli jinak čerpat z evropských fondů apod.“
Uf, ještě že se živím jen reklamními článečky. Tak tedy ke spalovně.
V pondělí 30. listopadu jsem obdržel odkaz na chat s primátorem Pardubic uvedený v perexu. Poslal jsem panu primátorovi dotaz s kopií na oddělení vnějších vztahů, jaké budou výsledky pracovní skupiny založené k co největší medializaci veřejného projednávání spalovny nebezpečných odpadů (v minulém článku naznačena souvislost s megazakázkou likvidace ekologických zátěží). Dnes mi po přátelské urgenci dorazila tato odpověď:
„Omluvte opožděnou odpověď, ale vězte, že zatímco komunikace zadrhla na práci a nemoci, informace o spalovně běží do světa. Město udělalo a dělá vše pro to, aby veřejnost byla informována o veřejném projednávání záměru modernizace spalovny. Nejenže „pomohlo“ při zajišťování snad dostatečně velkých prostor pro projednávání, ale zajišťuje také, pro případ, že by se jednání protáhlo, provoz mimořádných linek MHD po jeho skončení, parkování pro účastníky atd. Vás ale zajímá, jakými cestami se informace k veřejnosti dostanou. Snad si vzpomenu na všechny: od zítřka bude do schránek všech pardubických domácností distribuován radniční zpravodaj, v němž jsou informace o termínu projednávání atd. Informaci otiskl i zpravodaj královéhradecké radnice. Obdobné informace jsou i na letácích, které jsou v tomto týdnu distribuovány. Najdete je nejen v infocentru, ale ve školách zřizovaných městem, v příspěvkových organizacích města, v seniorcentrech a podobně. Elektronicky jsme tyto materiály rozeslali také členům dětského a studentského parlamentu, kteří je distribuují dál mezi své přátele a známé. Projednávání jsme inzerovali na multimediální kostce v ČEZ aréně při posledních hokejových zápasech, o víkendu bude inzerát uveřejněn i v tiskovině Pardubický PUK, kterou dostávají návštěvníci hokeje na sedadla. Od pátku bude městský rozhlas vysílat spot zvoucí na projednávání a na aréně a dalších objektech Městského rozvojového fondu Pardubice budou umístěny transparenty se základními informacemi. Samozřejmě na webových stránkách města „visí“ tiskové zprávy, které jsme rozeslali regionálním a celostátním médiím, ta poslední s dnešním datem. Snad jsem na nic podstatného nezapomněla.
Mějte se krásně
Nataša Hradní
Magistrát města Pardubic
odbor kanceláře magistrátu
oddělení vnějších vztahů
Toto vše je ověřitelné, takže nemám důvod si myslet, že pracovní skupina zahálela. Bude ČEZ Aréna praskat ve švech? Musí!!!