Když už jsme u těch pradávných pojmů, co takhle staré přísloví „kdo seje vítr, sklízí vichřici“? To na pana Haška platí jistě velmi výstižně. Podzim 1989 ho zastihl ve věku třináct a půl roku. Puberta, vzápětí gymnázium, na kterém se před sametem hromadně vstupovalo do SSM (tedy alespoň my, bývalí pionýři… asi jím byl i chlapec Michal?), což on už nestihl.
Pana Haška sleduji už x let a stále se nemohu zbavit dojmu, že kdyby ke zmíněnému velvetu nedošlo, stal by se na střední škole nejdříve předsedou třídy, pak školního výboru SSM, členem okresního výboru SSM, členem… je jisté, že ten člověk má touhu po politické a další moci nějak zakódovanou v genech, jinak by nemohl nalézt do více než dvou desítek funkcí (jak to ten člověk zvládá…?). K boji o moc jistě patří „intriky“, úvozovky proto, že politici a další činitelé jakékoliv moci spolu prostě hovoří. Bez úvozovek by slovo bylo v případě, že cílem takových hovorů je někomu uškodit. Čím z toho tedy asi bylo setkání v Lánech minulou sobotu večer? „Setkáním levicových politiků s levicovým prezidentem“, „Pozváním prezidenta, které by bylo neslušné odmítnout“, ale ještě před několika dny také fámou, jak se zdravě a správně neodbytnou Danielu Drtinovou snažil přesvědčit pan Hašek. Lhal!
M. Hašek se k tomu, že nemluvil pravdu, přiznal, ale jeho ohýbání reality, že účastníci lánského setkání se dohodli na mlčení a on se doznává poté, co jeden z nich dohodu porušil, je ukázkový příklad satanského přístupu, jako všechno okecávání a relativizování. Vlastně ten, co to provalil, je špatný, ne my!
Pohledat nejen v ČSSD opravdu charakterní jedince není snadné, nemluvím samozřejmě o dobrých, mlčících pěšácích jakékoliv strany. Jsem tedy rád, že například tak vysocí činitelé ČSSD jako pan Štěch a paní Gajdůšková, s nimiž není spojena žádná politická či ekonomická kulišárna (aspoň o ní nevím), se na adresu lháře Haška vyjádřili tak jednoznačně – musí odstoupit ze stranických funkcí.
M. Hašek vyjádřil lítost, že lhal a že 10. listopadu po zasedání UVV vyvodí důsledky atd. Nějak se mi nechce věřit, že by se takový odkojenec politické moci (v jedenadvaceti letech začal jako asistent starosty v obci Drásov – zdroj Wikipedie), takový malý machiavelistík, odhodlal odstoupit a pokud ano, bude to jen prokalkulovaný ústup před dalším bojem. On je mocí posedlý, na ní drogově závislý, takový gambler u stroje moci.
Jsem zvědav, čím nás tento malý „velký“ muž české politiky ještě překvapí, zda použije všechny zbraně satana – lichocení, lítost, slzy, vztek, zuřivost, …
Ovšem síly současného „socdem dobra“ by neměly usínat na vavřínech. Ještě není dobojováno! – jak jsem kdysi s vysunutou bradou a pohledem v dál recitoval na vojně při oslavě 40. výročí konce války. 🙂
No, a já se jdu pro spravení nálady podívat na webové stránky hnutí ANO…
