… s ní by se zvýšily šance jednoho z účastníků tendru. Jak už jsem citoval v závěru článku Spalovna, jednatel společnosti AVE CZ (právě ta je oznamovatelem záměru) Roman Mužík řekl, že „… kdyby měli splnit to, co po nich chceme, mohli by to rovnou postavit v Rakousku“. Spíše než o spalování rakouského nebezpečného odpadu na našem území, jde (zatím) o likvidaci starých úložišť nebezpečných odpadů u nás – skládek, lagun atd. – a dalších ekologických zátěží z dob před rokem 1989. Uvedl jsem také, že kapacita spalovny by měla být 12 tisíc tun n. o. za rok s možností následného navýšení až na původně plánovaných 20 tisíc. Pardubický i Královéhradecký kraj dohromady vyprodukují maximálně 9 tisíc tun nebezpečného odpadu ročně. Zbytek kapacity by nasytily právě ony zátěže, koneckonců i tím chce zástupce AVE CZ argumentovat na veřejném projednávání, byť zmiňuje jen ty vzniklé ve VCHZ Synthesia (http://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/spalovnu-odpadu-ceka-verejne-projednani-20091103.html).
Stát se k likvidaci ekologických škod z předchozích čtyř desetiletí zavázal v devadesátých letech (http://www.radio.cz/cz/clanek/116511). Před časem se zbývající rozhodl s ohledem na časový tlak vyřešit jednou megazakázkou. Její finanční výši chce ponechat na nabídkách účastníků tendru postoupivších do 2. kola s tím, že pokud nejnižší z nich nebude přijatelná, může soutěž zrušit. Ministerstvo životního prostředí ještě za ministra Martina Bursíka náklady na likvidace zátěží údajně vyčíslilo na asi 40 miliard korun. Sám Martin Bursík v pořadu Českého rozhlasu z 5. října t. r. (http://www.rozhlas.cz/zpravy/kauzy/_zprava/641275) vyčítá Ministerstvu financí (vyhlašovatel tendru), že si nenechalo udělat kvalifikovaný odhad nákladů. Bursík spolu s dalšími politiky (hlavně z ČSSD) i odborníky se tak obává, že vládě k rozhodování bude předložena sice nejnižší, ale stále nadhodnocená nabídka o x desítek miliard korun.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ze tří účastníků tendru, kteří v jeho 1. kole nesplnili podmínky ať formální nebo neprokázali technické zázemí k úspěšnému provedení likvidací, vrátil „do hry“ dne 9. října sdružení PPF Advisory (CR) a. s., Ecosoil Sud GmbH, AVE CZ s.r.o. a Dekonta a.s. (http://www.ppfgroup.com/cs/index.php?sec=605&id=94) Právě AVE CZ je společnost, která koupila odstavenou spalovnu v Rybitví u Pardubic. Záměrem je její modernizace a uvedení do provozu, který již nyní tak "spaluje" obyvatele Pardubického kraje.
Už tři dny nato se na informačním systému EIA (odkaz na konkrétní záměr uveden v perexu) objevil posudek (odkaz na posudek v záměru) potřetí upravené dokumentace spalovny nezávislého odborníka pana Ing. Josefa Tomáška, CSc. (Středisko odpadů Mníšek, s.r.o. – www.sommnisek.cz, posudek zpracoval v září), byť rozhodnutí ÚOHS nabylo právní moci až 30.října. Posudek v závěru vydává k záměru souhlasné stanovisko, samozřejmě se splněním mnoha podmínek. Až v provozu cokoliv selže a nad Pardubice a okolí se vznese mrak s nepřebernými toxiny, veškeré limity a naplnění zákonů budou k ničemu. Moc by mě zajímal odborný posudek pana Tomáška, kdyby se spalovna tohoto typu měla budovat u Mníšku pod Brdy.
Nová uzávěrka tendru je stanovena až na 10. června příštího roku a rozhodovat tedy bude vláda vzešlá z voleb.To už možná bude povolena modernizace spalovny průmyslového odpadu. Konzorcium, jehož členem je AVE CZ, tak splní důležitou podmínku pro možné vítězství v tendru století.
Jak jsem kdysi slyšel v souvislosti se zakázkou na zbudování elektronických mýtných bran firmou Kapsch, kde jde o miliardy, jde i o životy. Co se asi děje v pozadí tendru století? Ty tlaky a nabídky zainteresovaným si ale umím živě představit!
Tento stručný a věc zdaleka nevyčerpávající článek budou následovat další, jejichž obsahem bude i moje komunikace se zainteresovanými orgány státní moci.