(5. část pivního speciálku)
Již po zběžném prohlédnutí některých webů tématem se zabývajících lze dojít k názoru, že se český národ skládá ze sládků. Kdekdo ví, co je vystírka, mláto, rmut či chmelovar a rozšířit tuto amatérskou rodinu pivovarníků může prakticky kdokoliv. Pro začátek si lze koupit i kompletní sestavu ingrediencí, která půllitr výsledného produktu zatíží náklady kolem pouhých deseti korun. Zkušenější homebrewařič má k výběru zajímavý sortiment sladů, výtažků, chmelů, koncentrátů, kvasnic a částečně i zařízení, ovšem v něm je kladen důraz hlavně na osobní kreativitu. Vyrábět pivo je možné i v panelákovém bytě, ale amatérský producent již po prvním pokusu dojde k názoru, že věnovat drahocenný čas nějakým dvaceti litrům je ztráta času. Ideálem domácího pivovarníka městského typu je půl „hekťáku“ často vynikajícího nápoje z jedné várky.
Metodou pokus-omyl se postupně tříbí vybavení, jak dosvědčuje jeden z průkopníků: „Míchání jsem řešil větším akvarijním vzduchovacím motorkem a brzdovou automobilovou trubkou s dírkami jeden milimetr.“
Sebevědomí začátečníkům dodá jiný: „Začněte tedy tím, že si koupíte pořádný poctivý „pivně neprofesionální“ smaltovaný hrnec o objemu nějakých 25 – 30 litrů. A pořádnou měchačku k tomu, aby Vám později neupadla ruka námahou. No vidíte, jak nám to jde a jak je to snadné – už máte varnu!! Někdo na to potřebuje miliony a my ji pořídili za nějakých 500 – 650 Kč.“
O něco dále tamtéž se ovšem náklady navyšují: „Je třeba si uvědomit, že pivo musí kvasit při stálé teplotě právě oněch 8-9 stupňů asi 5 dnů a poté zrát při teplotě 1-2 stupně nad nulou po dobu 4-5 týdnů. Co z toho vyplývá? To, že musíte mít ledničku jen a jen na to pivo, nebo se smiřte s tím, že rajčata, která tam budou spolu s tím pivem, budou ztuhlá na kost.“
Setkání s biotechnologiemi může být dramatické pro celý dům, koneckonců posuďte sami: „Při stáčení bylo cítit kvasnice skoro jako sirovodík,“ informuje anonymní pivovarník a jiný jej uklidňuje: „S-189 například smrdí jako žumpa, ale pivo s nima řádně uleželé je skvělé.“
Kvasnice jsou vůbec neposlušné, jak dokazuje roztržitý vařič: „Jednou jsem zapomněl kvasinky doma vyložit a vozil jsem je dýl v autě, přehřály se a lezly ze sklenice.“
Finální spotřebitelské dilema řeší jistý šovinista vstřícně: „Já budu dělat světlou variantu, teda pokud moje drahá třetinka nebude vyžadovat tmavý pivo“.
Tak co, ještě někdo tvrdí, že u nás ubývají pivovary?