(7. část pivního speciálku)
Biotechnologie, chemie, speciální technika – to vše a ještě více musí tvůrce piva zvládnout, aby se nákladné vstupy zhodnotily a voda, slad, chmel a případné další ingredience se jako zázrakem změnily v tekuté zlato. Nebudeme se věnovat popisu oné doslova alchymistické transformace a podíváme se alespoň na tři muže, díky kterým je české pivo ve světě pojmem.
František Ondřej Poupě se narodil v roce 1753 a později se vyučil pivovarskému řemeslu u svého staršího bratra. Jak bývalo zvykem, vyrazil do světa na zkušenou, která trvala celých šest let a budoucí otec zakladatel českého moderního pivovarnictví při ní prošel mnoho našich i zahraničních pivovarů. Kromě toho, že jen málokde jej zahraniční praxe nadchla, došel k názoru a vlastně popisu budoucího českého piva, že „má hasit žízeň … a poněkud i sytit, žaludek má zahřívat, … dále má podporovat stolici, ne však nadýmati nebo způsobovat zácpu.“
Poupě již jako úspěšný sládek ve Slaném a později hlavně v Brně zavedl do výroby v té době nevídané technické novinky. V jeho době ještě nepoznané mikrobiologické procesy při kvašení piva končívaly všelijak, ale jemu se podařilo rizika odstraňovat také díky důslednosti a pořádku. Jím vyráběné pivo se stalo známým i v Evropě.
Druhý příběh je doslova legendární, a kdyby existovala pivní bible, byl by jedním z jejích evangelií. Když se právováreční měšťané v Plzni rozhodli řešit špatnou kvalitu tamního piva, vyslali na zkušenou na druhou stranu Šumavy renomovaného stavitele Martina Stelzera. Ten se měl seznámit s bavorskými pivovary a v Plzni pak postavit podobný. Seznámil se tam však i s mladým, talentovaným, ale také svéhlavým sládkem Josefem Grollem a s ním se vrátil do Plzně. Stelzer skutečně postavil po všech stránkách jedinečný pivovar a ctižádostivý mladík v něm v roce 1842 uvařil jedinečné pivo. Měkká plzeňská voda, nejlepší žatecký chmel, světlejší slad z českého ječmene a malý Grollův experiment, kdy nenechal prokvasit celý podíl extraktu, se staly základem novodobé pivní historie.
„Zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek,“ můžeme číst v kronice Plzně té doby.
Jít na zkušenou do světa se prostě vyplatí. Ovšem je také záhodno se vrátit…