Jenže co dělat, když jim v původních rodinách „poskytnou“ jen hlad, domácí násilí a jiné sociopatologie? A když pěstounů pro Romčata, hlavně ta starší, je málo?

Na druhé straně – sirotčince fungují už od středověku, spousta dětí v nich vyrostla za horších podmínek než v DD a většinou si dokázaly najít místo v životě „tam venku“. Takže šance tu je. Možná větší než u dětí z ghett a osad?

Dotyčný svědek (většinou s kriminální a alkoholovou minulostí)je následně soudem, očitými svědky a lidmi ze svého okolí usvědčen jako lhář. Patrik o případu přestane psát, ale obětem, které označil za viníky, se ani neomluví.

2. Patrik zajde do ghetta s vysokou kriminalitou, popíše její stav a vegetování místních a jejich volání, ať se o ně bílí postarají. Přitom trousí poznámky o vině bílých.

V diskusi mu místní občané sdělí, že čtvrť byla normální, než se tam nastěhovali Romové a vypíchnou Patrikovy info o životě Romů, které svědčí o jejich nezájmu na sobě pracovat. Patrik ruší diskusi. Finis.

Chápu ho, možná bych na jeho místě jednala stejně. Ale sbírání objektivních informací to NENÍ.

Ochrání je před opileckou agresivitou v původní rodině, brání jim aspoň částečně ve fetování toluenu, chlastání a kouření už v předškolním věku a sexu ve školním věku.

Děcáky nezakšeftují děti kuplířům ani neprodají 13letá děvčata ženichům-nemakačenkům, co z nich nadělají mašiny na děti a dááfky.

DD rodinného typu učí děti vařit, uklízet, prát, plánovat příjmy a výdaje.

Je to všechno málo nebo hodně? Dá jim někdo víc?

Pokud má komentovat konkrétní problémy (mačetáři, Tanvald, Přednádražní, Duchcov), reaguje s velkým zpožděním, hledá omluvy pro své kde se dá, je dost na hraně. Nic proti, ale neměl by se vydávat za nezaujatého novináře. Fakt je, že to má od bílých multikulti, kteří jsou ještě horší.