Reklama
 
Blog | Radomír Starý

Ukaž mi, zda ponožky nosíš, já ti povím, kdo jsi

Na obrázku sedím zcela osamocen na poušti a vyhlížím módní policii, aby mi odsouhlasila bílé ponožky v trekových sandálech. Že se mi na sluníčku poněkud přehřál mozek? No dobrá, dělám si švandu. V minulých dnech jedna kolegyňka blogerka napsala článek o zlozvyku ponožek v sandálech, tak mě napadlo reagovat nejen komentářem, ale celým článkem. Takže ponožky v sandálech ano či ne? Ano, ale ne vždy …

Blogerka Veronika soudí, že ponožky v sandálech nikdy. Otevřenou obuv přece nosíme, aby nohy větraly a ponožky větrání neumožňují. No to by musely být asi rovnou z igelitu.

Reklama

Nadchly mě davy komentátorů, kteří cítili potřebu se k tématu vyjádřit a to samozřejmě včetně mne. Přece platí „šaty dělaj člověka“ a většině z nás není lhostejné, jak působíme na ostatní.

Tak jsem si zahrál na módní policii po vzoru všelijakých rádobyikon v přihlouplých bulvárech (např. Partyška pátrá, radí, informuje), pozoroval bližní a zde je tedy „starej me2d, co šmátrá, vadí, šikanuje“ J.

Většina naší populace v těchto horkých dnech bez rozdílu věku do otevřené obuvi ponožky opravdu nenosí. A jak jsem si všiml, věnuje svým nohám i potřebnou péči. Pokud člověk nemá nějaký viditelný zdravotní problém s chodidly, působí to většinou esteticky. Ti, co problémy mají, je většinou soudně kryjí – ponožkami. Ne každý snáší i přímý kontakt plosky chodidla s výstelkou obuvi.

To víte proč muže u žen vzrušují (a možná i naopak?) pěkně prokreslené kotníky a achilovka? Prý proto, že lidský plod má v děloze achilovky skřížených nohou těsně u pohlavních orgánů a jde tedy o přirozený reflex … no, to jen tak pro zasmání.

Co mě zarazilo na mladíkovi na zastávce autobusu, který měl kostkované šedé kalhoty (od obleku?) a kožené sandály „naboso“? Myslím, že právě tahle kombinace je jedna z mála špatných a ponožky i sandály ve vhodné barvě k takovým kalhotám by to chtělo. A za sandály i s ponožkami k celému obleku by se mělo přímo trestat. Přijatelné jsou jen sandály a ponožky stejné barvy a sladěné k obleku.

Moje pozornost se přesune na mladého frajera, který „s melouny“ pod pažemi a s výrazem pána tvorstva právě přikráčel. Černé tričko zastrčené v plandavých tříčtvrtečních kapsáčích ukončených v půli lýtek, pak deset centimetrů kůže a dlouhé černé ponožky vytažené co to jde v prostých sandálech. Nádhera! Nadsameček si s kamarádem zapálí, sledují spolu ženy a hovoří v rodném východoevropském jazyce.

Asi třicetiletá žena v letních šatech pod kolena, na nohou bílé froté ponožky zčásti srolované, zčásti shrnuté …

V souvislosti s bílými ponožkami jsem si vzpomněl na legendární protopodnikatele z devadesátých let – černé boty, bílé ponožky, plandavé mrkváče, fialové sako s ven se deroucími vycpávkami … můj dávný kolega mě při jednáních s klienty vždy udivoval bílými, tlustými, vlněnými ponožkami mezi černými nohavicemi kalhot obleku a černými polobotkami. Nohavice si před usednutím vždy pěkně vykasal …

Před několika dny jsem měl sraz s kamarádem na Andělu, poseděli jsme venku na zahrádce U potrefené husy. Měl jsem světlé gatě zn. Bushman s odepnutými nohavicemi a ty omílané sandály na bosých nohou. K večeru jsem si nohavice připnul a o něco později si nasadil i sportovní ponožky. Myslím, že v dlouhých, sportovních (včetně riflí) kalhotech se hodí „bez“ i „s“, jen to musí ladit.

Na té fotce mám ponožky z čistě bezpečnostních důvodů. Pohor nechaje „v základním táboře“, chránil jsem se alespoň takto (spíš jen pocitově) před eventuálním atakem štíra či jiné pouštní potvůrky.

A co jsem tím krátkým plácáním vlastně chtěl říct? Že ponožky v sandálech ano, ovšem s citem a vkusem a nebo z vážných příčin…

 

„Dobrý den, pane …“ vytrhl mě z úvah ženský hlas. Zněl přísně. Před sebou vidím nádhernou mladou ženu s vlasy barvy medu vyčesanými a staženými pod velmi elegantní čapku posazenou lehce na stranu. Halenka s krátkými rukávy a přiléhavá sukně nad kolena v pískové barvě tvoří vkusný kostým … ale mě zamrazí v zádech. Za slečnou se navíc objeví mladík úboru ze stejného materiálu. Jak tohle dopadne!

„S tou košilí máme trochu problém, že? Rukávy se nevyhrnují …,“ jízlivě se usměje krasavice, zatímco mládenec vážně pokyvuje hlavou.

„Já, já zapomněl,“ blekotám a aktivně si odmotávám rukávy na povolenou délku do půle předloktí.

„Příště raději s krátkým …,“ přisazuje si parťák. Snaživě jej přerušuji:

„Já se domů vracím až večer a …,“ když vidím jeho výraz, raději zmlknu. Nadechuje se, ale šéfka (hlídkám módní policie samozřejmě velí ženy) mu vezme vítr z plachet:

„No, jsme přece rozumní lidé, takže příště, že?“ zdvihne koutky v jemně pihaté tváři pod blankytně modrýma očima. Ukloním se, v duchu si říkám „díky, má paní“. Její oči se však přesunou kamsi za mně a rázem změní výraz.

„Počkej tady u pána,“ procedí mezi zuby a odstrčí mě obuškem. Ohlédnu se. Gazela se zastaví jen několik metrů za mnou a dá si ruce v bok.

„Dolů ty ponožky!“ ječí a dupe lehkou botou na vysokém podpatku obutou naboso. Jeeah! Ty kotníky, hltám tu nádheru, než mě vyruší hlasitější opakování předchozího příkazu. Ještě že nepatří mně.

„Dolů ty ponožky jsem řekla snad jasně!“ zaječí a na důkaz, že nesnese odpor se rozpřáhne obuškem. Chudák chlap v mém věku se s vytřeštěnýma očima bleskově posadí na chodník a rve si z nohou sandály a hned poté ty nešťastné ponožky. Pak vstane a mávaje jimi před sebou nahrbeně čeká, jestli přecejen nějaká z výchovných důvodů nepřiletí. Policajtka spustí ruku s obuškem a ukazovákem druhé pohrozí muži. „Ještě jednou a … a neznám se. Hu! Počkejte tu,“ lape po dechu, otočí se, rázně si potáhne sukni a vrátí se zpět.

„Je to náročná práce, vidíte sám,“ usměje se mírně a přejede mě nejdříve pohledem a hned poté skenerem.

„No, ještě to chce sladit barvu košile a kalhot, že? Můžete jít, ale … budeme Vás pro jistotu sledovat,“ říká trochu pobaveně, zatímco do skeneru vyťukává údaje. Ukloním se a kvapně odcházím.

„No a teď Vy!“ slyším za mnou její alt, ale to už mizím v metru …

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama